Začínáme fotit noční portrét

Barevná roční období jsou nenávratně pryč a nás čeká bílá zima. Proto si dnes povíme něco o fotografické technice, která se dá snadno využít v podzimních či zimních měsících. Noční portrét má své kouzlo hlavně v neobvyklých světelných podmínkách a navíc nám pozdní hodiny nabízí možnost pořídit pár fotek v místech, kde během dne není k hnutí.

Čím se vybavit

Protože budeme fotit za nízké hladiny osvětlení, bude to chtít fotoaparát zvládající vysoké hodnoty citlivosti ISO (běžně 800) s přiměřeným množstvím šumu. V úvahu přicházejí zrcadlovky, bezzrcadlovky, případně pokročilé kompakty s větším snímačem.

Objektiv se hodí co nejsvětelnější.  Při focení s pevnými skly, jak se tak říká "na plnou díru", bude možná vadit malá hloubka ostrosti, ale po drobném přiclonění se odvděčí perfektní kresbou. Navíc rozdíl expozičního času při F2 a F2,8  je například 1/30 proti 1/16 vteřiny a to může být rozdíl mezi ostrou a rozmazanou fotkou.

Určitě se bude hodit i pevný stativ a externí blesk. Ten ale není nutně potřebný a vše bude záviset na podmínkách a místu, na kterém se rozhodnete fotografovat.

Nastavení expozice

Většina přístrojů je dnes vybavena režimem pro fotografování nočního portrétu. Ten není vyloženě špatný, ale pro nějaké experimentování se moc nehodí. Tento automatický režim hledá kompromis mezi citlivostí snímače, udržitelným expozičním časem a clonou. Nepočítá se stativem a tak používá blesk častěji a s větší intenzitou, než by bylo nutné. Další mínusy závisí na fotoaparátu, ale často je to zakázání volby ostřícího bodu, kompenzace blesku nebo možnosti fotit do formátu RAW.

Bývá mnohem výhodnější použít plný manuál nebo poloautomatiku. Pokud fotíme v místě kde, je dostatek světla od výlohy nebo pouličního osvětlení a není třeba blesku, není nic lehčího než nastavit režim priority clony (Av). Vybereme vhodné clonové číslo, citlivost ISO u které víme, že náš fotoaparát ještě nezaváhá a jen zkontrolujeme jestli dopočítaný čas patří mezi použitelné. Nebývá od věci nastavit bodové měření expozice (měříme většinou na obličeji) a kompenzaci potáhnout o něco do mínusu. Je přeci noc, vůbec nevadí když to půjde na fotkách vidět :o)

Pokud musíme nebo chceme použít externí blesk a dostat tak na model víc světla, zajímavé stíny nebo odlesk do očí, je manuální režim expozice tou správnou volbou. Podle podmínek nastavíme clonu, čas a citlivost.  Pokud je pozadí světlejší  než popředí, exponujeme na pozadí. Model nám vytáhne ze šera záblesk. Tady ale s citem, nechceme přece zabít atmosféru. Určitě se hodí nasadit na zábleskovou hlavu nějaké změkčovadlo, nebo jen povytáhnout odraznou destičku a otočit ji směrem vzhůru.  Jedno ze základních pravidel práce s bleskem je, že jeho použití by nemělo být na fotografii vidět. Po několika pokusech určitě dosáhnete očekávaného výsledku.

Jak vlastně ve tmě ostřit?

Málo světla může zavařit i automatickému ostření. Pokud je opravdu velká tma, senzory automatiky jednoduše nevidí a objektiv jen bezradně přejíždí z jednoho konce ostřící vzdálenosti na druhý. Nejspolehlivější je kombinace stativu a manuálního ostření pomocí živého náhledu.  V náhledu je možné si scénu zvětšit a výrazně zvýšit šance na povedený snímek. Někdy není od věci si pomoct například malou kapesní baterkou.

Kam vyrazit

Ideální jsou historické části měst, nádraží, průmyslové zóny a podobně. Tato místa bývají v noci dobře nasvícena a při troše fantazie nabízí spoustu fotografických možností.  Není od věci trocha opatrnosti, budete se pohybovat na mnohdy opuštěných místech s drahou fotografickou technikou. Pokud bude venku k večeru zima, určitě fotoaparát hned po příchodu domů nezapínejte. Může se orosit a to by mohlo znamenat problémy... Přístroj by se měl nechat v brašně pomalu aklimatizovat.