Upravujeme fotografie noční oblohy

Noční obloha bývá velmi vděčným tématem k fotografování. Ovšem k dosažení těch nejlepších výsledků je potřeba umět fotky noční oblohy správně upravit. V tomto článku si ukážeme, jak z takových fotek vytáhnout maximum a jaké nástroje v praxi pro úpravu použít. Upravovat budeme v Lightroomu.

Fotografování noční oblohy je vcelku komplexní téma, o kterém by se dala vydat celá kniha (což se v mém případě i stalo). V tomto článku se ale zaměříme na jedno jediné téma - a to úpravu fotografií noční oblohy. Ukážeme si jak vcelku snadno a rychle z původní "šedivky" vytáhnout velmi zajímavý snímek se spoustou původně neviditelných detailů. Úpravy budeme provádět v editoru Adobe Lightroom, nicméně nástroje níže použité naleznete například i v Photoshopu, Zoneru a dalších editorech (většinou si totiž vystačíte s úrovněmi nebo křivkami).

Ještě dodám, že ideálním formátem pro záznam výjevů noční oblohy je RAW. Ten nám nabídne výrazně větší pružnost a možnosti při následujících úpravách. Ty totiž nebudou zrovna "jemné" a obyčejný JPG by je nemusel přežít bez úhony. Budeme tedy upravovat RAW soubor. Nicméně návod stejně funguje i pro JPG.

Upravovat budeme fotografii souhvězdí Orion (které patří mezi takzvané zimní souhvězdí, takže jej můžete v průběhu zimy snadno na obloze najít nebo i vyfotografovat). Snímek byl pořízen na Canon 5D III s objektivem Canon 100mm f/2 (clona f/2.8, ISO 800, 146 sec.).

Takto nějak bude vypadat neupravená fotka noční oblohy. Šedivá, oranžová, bez kontrastu a viditelných detailů. Všimněte si i netradiční podoby histogramu:

Začneme tím, že srovnáme vyvážení bílé. Výborně se na to hodí nástroj pro vyvážení bílé, neboli "kapátko". Stačí kliknout do libovolné části oblohy (jen pozor abyste nekliknuli na nějakou hvězdu):

Srovnaly se nejen barvy, ale také histogram. Nyní lehce upravíme expozici, výrazně zvýšíme kontrast, stáhneme světla (jasné hvězdy a mlhoviny):

Lehce zvýrazníme světla a dost zásadní způsobem podpoříme černou. Nebojte se toho, že se histogram nalepí na levou stranu svého vymezeného prostoru. To nevadí a naopak je to dobře. Noční obloha je přeci černá - takže i výsledná fotka by se měla dost znatelně blížit černé. Při nastavování konkrétních hodnot se řiďte vizuální citem a také histogramem (abyste nevyráběli umělé podexpozice / přeexpozice):

Fotografie viditelně vinětuje - proto v záložce Lens Corrections vinětaci spravíme (opět dle vizuálního citu):

A ještě trochu víc zvýrazníme černou (Blacks):

Dle "vizuálního citu" můžeme ještě doladit vyvážení bílé tak, abychom se zbavili oranžového nádechu (posun barevné teploty lehce doleva a odstínu lehce doprava). V případě noční oblohy můžete nechat všechny předsudky stranou a barevné vyvážení upravit víceméně dle vlastní kreativní představy:

Můžete se ptát - a nebylo by jednodušší rovnou použít nový nástroj Dehaze (v záložce Effects), který by měl vše zařídit sám o sobě automaticky? Někdy ano, jindy zase ne. V některých případech funguje vcelku dobře, ale třeba v naší ukázce moc dobré výsledky nevyprodukoval (jednak "vyrobil" nazelenalý odstín a navíc dostatečně nezvýraznil černou). Takže v našem postupu Dehaze vůbec nepoužijeme.

Pokud jsou na snímku jasnější mlhoviny nebo jiné objekty přeexponované, můžeme je lokálně štětcem ztmavit. Stačí štětci nastavit Highlights na nízké hodnoty a v případě potřeby snížit i expozici. Jen pozor na přesahy mimo přepálenou oblast:

Pokud to pomůže, můžeme podpořit bílou (Whites). V tomto případě pomohlo zvýšení hodnoty o pár čísel:

Nyní je na čase snímek doostřit a odšumět. Pro správné doostření doporučuji při nastavení maskování (Masking) podržet klávesu Alt a posuvník nastavit na takovou hodnotu, dokud budou bílé pouze hvězdy. To, co je v náhledu černé, nebude doostřené (v ideálním případě tmavé hvězdné pozadí):

Klávesu Alt si můžete vyzkoušet i při nastavování dalších posuvníků v záložce Detail. Lze ji použít například i při odšumění. Při doostřování a odšumování je potřeby si snímek zvětšit na 100% velikost. Třeba při tomto procesu objevíte i objekty vzdáleného vesmíru - níže např. mlhovina "Koňská hlava" (ten fialový pás) vzdálená 1500 světelných let:

Jak dokáže něco podobného vyfotit Hubbleův teleskop se můžete pro zajímavost podívat níže (musíte ale uznat, že je to nefér srovnání, protože ta moje fotka výše je 100% výřez :)Davide De Martin & the ESA/ESO/NASA Photoshop FITS Liberator

Obloha blíže obzoru bývá kvůli oparu i světelnému znečištění více světlá, než obloha v zenitu (nadhlavníku, tedy přímo nad hlavou). Z toho důvodu se může snadno stát, že snímek zachycující noční oblohu blíže k obzoru, bude ve své spodní části světlejší. To lze velmi snadno napravit lineárním filtrem, kterému nastavíme lehce zápornou expozici:

A to je v našem případě vše. Jak vidíte, je to vcelku snadný proces. Obrovskou práce v Lightroomu je v tom, že kdykoliv se můžete ke kterémukoliv ukazateli vrátit a změnit jeho hodnotu. Takže pokud si nakonec rozmyslíte vyvážení bílé nebo se vám bude zdát fotka příliš kontrastní, můžete tyto hodnoty kdykoliv dodatečně změnit - aniž byste museli hledat v historii úprav. Prostě stačí daný posuvník nastavit jinak.

Pokud vás toto téma zaujalo, vřele doporučuji pročíst celý seriál o fotografování noční oblohy:

• Fotíme noční oblohu: kdy a kde fotit.
• Fotíme noční oblohu: čím fotit.
• Fotíme noční oblohu: co vše lze fotit.
• Fotíme noční oblohu: fotíme souhvězdí.
• Fotíme noční oblohu: fotíme Měsíc.
• Fotíme noční oblohu: meteory a družice.
• Fotíme noční oblohu: jak na dlouhé expozice.

Níže se můžete podívat na fotku před úpravou a po úpravě