Když lehce zabrousíme do historie, původní Olympus Pen F byl představen v roce 1963. Jednalo se o tzv. "half frame", zrcadlovku, která vykreslovala obraz na klasický 135mm film o velikosti přibližně 18x 24mm. Díky tomu se na jeden film vešlo dvojnásobné množství fotek než u klasické zrcadlovky. Použitím polovičního zrcátka bylo zároveň možné vyrobit jednu z nejmenších zrcadlovek všech dob.
O více než padesát let později přichází Olympus s digitální verzí Pen F a tato reinkarnace se firmě náramně povedla. V následujícím textu se dočtete, jaký opravdu je jeden z nejstylovějších systémových kompaktů současné doby

Olympus PEN-F

 Specifikace

• snímač s rozlišením 20MP Live MOS o velikosti M4/3
• 5ti osá stabilizace obrazu
• elektronický hledáček OLED s rozlišením 2.36 megapixelů
• Výklopný dotykový LCD o velikosti 3" s rozlišením 1.04 megapixelů
• možnost fotit při rozlišení 50 megapixelů (při použití posunu snímače stabilizací)
• mechanická závěrka s max. rychlostí 1/8000s (1/16,000s elektronickou závěrkou)
• nahrávání videa ve full HD 60p
  
  

Zpracování

Po vybalení z krabice jsem zůstal koukat s otevřenou pusou. Tak precizně vyvedený foťák se jen tak nevidí. Kombinace hořčíkového těla s ovládacími prvky z hliníku je naprosto dokonalá. Nikde na celém těle nenajdete žádný šroubek, protože jsou všechny chytře ukryté. Díky tomu působí foťák jako celistvý kus kovu. Navíc každý fotograf miluje kovové ovládací prvky, kterých je na těle požehnaně. Už jsem chtěl dát Olympusu za zpracování jedničku z hvězdičkou. Mínus si však zaslouží za titěrný křížový volič umístěný vedle LCD, který nemá příliš jistý stisk. O nic zásadního se nejedná, ale kazí to celkový dojem z tak mistrovsky vyvedeného těla foťáku. Svou váhou 427g patří k těžším systémovým kompaktům.

Malou zvláštností je podle mě hipsterský otočný volič s režimem scény "color, mono, art a crt" na přední straně vedle závitu pro objektiv. Některé barevné filtry nejsou podle mě příliš povedené, ale u některých z nich jsem měl pocit jako když fotím na opravdový foťák s vestavěným Instagramem. Nejsem si úplně jistý, zda brát tento ovádací prvek jako klad nebo zápor a zda by nebylo vhodnější nechat celý otočný volič bez nějakých zbytečných nápisů s možností vlastího nastavení ve foťáku.

LCD a EVF

LCD umožňuje vyklopení do strany nebo úplné otočení do vnitřní části foťáku. Jeho rozlišení je totožné s Olympusem EM-5 II, který jsme recenzovali v nedávné době. Nutno zmínit, že LCD je dotykový, což se může na první pohled zdát jako zbytečnost. Oblíbil jsem si ale styl focení přes rychlý výběr z 81 ostřících bodů dotykem prstu na LCD společně s přiloženým okem k elektronickému hledáčku.

Ten je mimochodem úplně první z celé série PEN a má rozlišení 2,36 megapixelů. Celkové zvětšení hledáčku 0,62x není nikterak oslnivé, ale dostačující. Z konkurenčních systémových kompaktů má např. Sony A7 II EVF se zvětšením 0,71x a Fujifilm X-T1 0,77x, Olympus EM-5 II 0,74x a Panasonic GX8 0,77x. Hledáček PEN-F je ale velmi plynulý a obnovovací frekvence není tak nízká jako např. u Sony. Díky tomu nedochází ke slévání obrazu při rychlejším pohybu.

Stabilizace

Stabilizace snímače je totožná s Olympusem OM-D E-M5 II, který jsme recenzovali minulý rok. Stabilizace funguje v průběhu celého živého náhledu nebo jen po namáčknutí spouště. Lze jí navíc aktivovat i při focení na manuální objektivy jiných značek. S aktivovanou stabilizací jsem dokázal z ruky udržet i 1/2s. Subjektivně bych řekl, že je naprosto totožná s modelem E-M5 II, ale přímé porovnání nemám.

Kvalita fotek

Uvnitř těla se ukrývá stabilizovaný 20 MPX snímač o velikosti M4/3 (čtvrtina plochy full frame), který je z větší části totožný s Panasonicem GX8. Byla použita technologie Live MOS bez antialiasing filtru, což zaručuje perfektně vykreslené fotky, avšak s možným rizikem vzniku moaré. Olympus si snímač mírně upravil podle svého ve srovnání s modelem GX8 a nutno podotknout, že výstup z obou foťáků se do jisté míry liší.

jpeg bez úprav

Pokud fotíte do jpegu, PEN-F představuje lepší volbou. Olympus má nepatrně živější barvy a ještě více detailů než GX8. Barvy z Panasonicu jsou mírně mdlé, ale možná více odpovídají realitě. Samozřejmě výstup z obou foťáků lze korigovat do značné míry v menu přístrojů, a proto je výsledný rozdíl opravdu zanedbatelný.

Nejlepší volbou je fotit do RAW, kde se tyto rozdíly stírají. Je zajímavé, že i přes nespornou podobnost obou snímačů šumí od ISO 800 GX8 znatelně více při focení do RAW. Propastný rozdíl je od ISO 1600, kdy má GX8 téměř srovnatelnou míru šumu jako PEN-F při ISO3200. Naopak PEN-F ponechává větší míru monochromatického šumu než GX8 u jpegu a zbytečně tak nehladí jemné detaily.

ISO 200- 500- 1250 a 3200

Celkově fotí PEN-F pravděpodobně nejlépe ze všech M4/3 foťáků. Rozdíly jsou však tak nepatrné, že jsou vidět jen při tisku na velké formáty nebo přiblížení fotky na 100% na LCD monitoru.

Režim vysokého rozlišení

Zajímavou možností je rozlišení 50MPX, kdy PEN-F posouvá snímač při sérii fotek, které následně spojí do jedné. Nejedná se o žádnou novinku, protože něco podobného uměl už Olympus O-MD EM-5 II (ale "jen" 40MPX). Soubor je poté spojen do výsledné fotky, která má 50 megapixelů. Od stisku spouště až po finální fotku ve vysokém rozlišení vše trvá něco málo přes jednu vteřinu. Hlavní potenciál focení do tak vysokého rozlišení vidím v produktové fotografii. Naopak je nutné dávat si pozor při focení krajinek ze stativu do 50 MPX, kdy např. i sebemenší pohyb stromů povede ke ztráte detailů. Každopádně se jedná o velmi zajímavou a inovativní funkci, za kterou si zaslouží PEN-F obrovskou pochvalu. Ještě nutno zmínit, že ze zrcadlovek podobnou možnost nabízí jen nový Pentax K-1.

Rozdíl mezi režimem vysokého rozlišení u Pentaxu a Olympusu je následující: Pentax pohybuje snímačem vždy o celý pixel a postupně tak před každé místo pixelu postupně dostává všechny barvy RGB masky. Nepotřebuje tak tedy vůbec interpolovat barvu. Z těchto 4 snímků pak vzniká jeden. U Olympusu dochází k tomu stejnému, ale následuje pak i druhá série 4 snímků, kdy je senzor posunut horizontálně a vertikálně jen o půl pixel a tedy reálně násobí rozlišení. Pixely najednou vykrývají křížové plochy (mezi pixely), které standardně nesbírají žádná data. Těchto 8 snímků je pak spojeno do jediného výsledného záběru. 

Celou řadu ukázkových fotek ve vysokém rozlišení můžete vidět v recenzi na E-M5 II.

Ostření

Rychlost ostření nemá význam příliš rozebírat, protože je obecně známo, že vyšší modely M4/3 od Panasonicu a Olympusu patří mezi nejrychleji ostřící systémové kompakty na trhu. Je tomu tak i v případě PEN-F a myslím si, že rychlost ostření bude omezující jen při akčním sportu. 

Video

Je škoda, že Olympus pokulhává za Panasonicem v kvalitě videa. PEN-F bohužel stále nenabízí 4K rozlišení (jen časosběr), které je dnes poměrně běžné a dokonce i levný Panasonic Lumix LX100 podobnou funkci nabízí. PEN-F umožňuje točit do full HD při 50fps. Posuďte sami kvalitu záznamu:

VIDEO 1

VIDEO 2

Ocenil jsem možnost fotit na elektronickou závěrku, která umožňuje používat časy až do 1/16000s. Porovnával jsem výstup v RAW z klasické mechanické závěrky proti té elektronické a neviděl jsem žádný rozdíl. Teoreticky má tak závěrka neomezenou životnost, což vidím jako nespornou výhodu pro focení časosběrných fotek. Jen je potřeba dávat si pozor na "rolling shutter" efekt, kdy při focení rychlých objektů může dojít k rozvlnění obrazu. Téměř všechny fotky v tomto článku jsou foceny přes elektronickou závěrku.

Závěr

Pokud vlastníte některé z výborných objektivů Olympus Zuiko a plánujete výběr nového systémového kompaktu, budete mít pravděpodobně těžké rozhodování. EM-5 II nabízí ve srovnání s PEN-F vodotěsnost a větší hledáček. PEN-F naopak šumí výrazně méně a má větší rozlišení snímače. Panasonic GX8 má znatelně nižší cenu, umožňuje natáčet do 4K rozlišní a nabízí výklopný a veliký hledáček. Panasonic však postrádá krásnou kombinaci retro těla s moderní technologií. S PEN-F je radost fotit a nepůsobí jako počítač s objektivem.

Jak je vidět, i Flek je z PEN-F nadšený, protože dokáže zachytit jeho ladné tělo v pohybu. Takže jednoznačně foťák doporučuje ;)

Celkově nemám PEN-F téměř co vytknout a jedná se podle mě o jeden z nejzajímavějších sysémových kompaktů letošního roku.