Průvodce výběrem paměťové karty, aneb jak se v široké nabídce vyznat

Na trhu jsou kvanta různých typů paměťových karet a často je těžké v této nabídce vyznat. Krom různých druhů a kapacit se odlišují navíc různě rychlé paměťové karty.

Jakou paměťovou kartu vybrat pro svůj fotoaparát a přitom nezaplatit zbytečné peníze navíc? Je na Full HD video opravdu potřeba extra rychlou kartu? To se dozvíte v tomto návodu.

Stejně jako v celém počítačovém odvětví, tak i v případě paměťových karet je nabídka opravdu široká. Na trhu jsou různé druhy karet, odlišné kapacity a navíc ještě rychlosti. Takže ve výsledku se prodávají desítky různých paměťových karet a nemusí být zrovna jednoduché vybrat pro svůj fotoaparát tu správnou. Samozřejmě můžete vybrat super rychlou kartu s velkou kapacitou, jenže pak zase vyhodíte spoustu peněz oknem, protože váš fotoaparát potenciál takové karty třeba nikdy nevyužije. V tomto článku bych chtěl tedy objasnit, čím se řídit při výběru karty a jaký typ vlastně zvolit.

Různé typy paměťových karet

Každý typ zařízení používá určitý typ paměťové karty. V době psaní tohoto článku (2013) se nejvíce používají paměťové karty typu SD (Secure Digital) a jejich novější nástupci SDHC (Secure Digital High Capacity) a SDXC (Secure Digital eXtended Capacity). Zmenšeninou jsou pak Micro SD karty (požívané hojně u mobilních telefonů). U některých pokročilých zrcadlovek se ještě setkáme s kartami typu CF (Compact Flash). Minulostí jsou pak karty typu xD (používaly je fotoaparáty Olympus) a Memory Stick (používány byly u Sony).

Nemá smysl zde rozebírat technické řešení typů karet, pouze dodám, že:

• SD karty byly představeny už v roce 1999 a jsou nadále inovovány.
• SDHC karty jsou technologickým nástupcem SD karet a přinášejí vyšší kapacity a rozdělení do různých rychlostních tříd (o čemž si povíme něco víc o pár odstavců níže).
• SDXC karty jsou pak třetí generací a přináší opětovné zvýšení kapacity teoreticky až na 2TB.

Různé kapacity paměťových karet

Často se mne lidé ptají, jak velkou kartu si mají pořídit. Na to není jedna konkrétní odpověď, ale všeobecně platí následující: čím více fotek chcete na jednu kartu pořídit, tím větší kapacitu bude muset karta mít. Je to jednoduchá matematika. Pokud má jedna fotografie datový objem průměrně např. 5MB, tak na 1GB paměťovou kartu se vejde 200 fotek (1GB = 1000MB / 5MB = 200 fotek). Na 16GB kartu už to bude 3200 fotografií, atd.

Poznámka: Paměťové karty nemají libovolnou kapacitu. Také jako např. flash nebo externí disky, tak i paměťové karty mají kapacitu o určitém násobku: 1GB, 2GB, 4GB, 8GB, 16GB, 32GB, 64GB, 128GB, 256GB, atd.).

Takže pokud se rozhodujete, jak velkou kartu si pořídit (např. na dovolenou, výlety a podobně), je potřeba si nejprve ujasnit, kolik se má na ni vejít fotografií. Ze znalosti datového objemu 1 fotky si pak lze snadno dopočítat, jak velkou kartu budete potřebovat.

Praktický příklad: chcete, aby se na kartu vešlo zhruba 1000 fotografií (budete třeba 2 týdny na dovolené bez počítače nebo nechcete neustále kartu stahovat do počítače). Víte, že 1 fotografie v nejlepší kvalitě ve formátu JPG (který používáte) má zhruba 6MB. Pak budete potřebovat kartu o kapacitě alespoň 6GB. Vyrábí se 8GB karty, takže to bude správná volba s jistou rezervou.

Praktický tip: pokud rádi natáčíte video, nezapomeňte si ponechat rezervu i na něj. Video mívá velké datové objemy, zvláště pak když je ve vysoké kvalitě (např. Full HD). V takovém případě můžete počítat stejně (1 minuta videa zabere např. 300MB a když chcete, aby se na kartu vešlo např. 20 minut videa, budete jenom na video potřebovat 64GB kartu). Ale ne všechny fotoaparáty produkují video v tak velkém datovém objemu. MOV soubory jsou obvykle výrazně datově větší, než AVCHD video.

Různé značky paměťových karet

Nemá velký význam trávit dlouhé dny nad bádáním, jakého výrobce paměťové karty upřednostnit. Pokud budete vybírat mezi těmi zavedenými, můžete mít klidné spaní a o své fotky byste neměli přijít. Mezi zavedené výrobce patří např. Sandisk, Kingston, Pretec, Lexar, Panasonic a další. Osobně vlastním karty od většiny zmíněných výrobců a všechny fungují bezvadně. Je snad jen vhodné dodat, že Sandisk poskytuje na své karty doživotní záruku.

Různé rychlosti paměťových karet

A nyní se konečně dostáváme k tomu hlavnímu, a to k rychlosti paměťových karet. Rychlostí mám na mysli:

• rychlost zápisu - což je důležité při focení a natáčení videa (jak rychle lze na kartu zapisovat fotky a video),
• rychlost čtení -  jak rychle lze fotky přenést z karty na jiné zařízení (např. při kopírování do počítače).

To jsou dva hlavní parametry, které se u každé karty uvádí. A právě v těchto dvou rychlostech se paměťové karty výrazně liší a od toho se odvíjí i jejich cena.

Nyní je na čase si udělat přehled ve značení rychlostí paměťových karet. V případě SD karet se používá rozdělení dle takzvaný "tříd" neboli "class". Číslo třídy garantuje minimální rychlost, kterou karta musí dosáhnout při zápisu i čtení:

• Class 2 garantuje rychlost 2MB/sec. a je vhodné jen na běžné focení.
• Class 4 garantuje rychlost 4MB/sec a je vhodné na HD video i pomalejší sekvenční snímání.
• Class 6 garantuje rychlost 6MB/sec a je vhodné na HD video i sekvenční snímání.
• Class 10 garantuje rychlost 10MB/sec a je vhodné na Full HD video a velmi rychlé sekvenční snímání.
• + se u ještě rychlejších karet používá značení UHS, což jsou karty vhodné na datově objemné Full HD video (nebo i lepší) a velmi rychlé sekvenční snímání.

To jsou "povinné" minimální hodnoty, ale v praxi karty dosahují často výrazně lepších výsledků. Je pak zcela běžné, že SDHC karta typu Class 6 umí zapisovat i číst rychlostí 20 nebo 30MB/sec. Proto vřele doporučuji řídit se při výběru vždy hodnotou rychlosti xxx MB/sec. Výrobci zpravidla tyto rychlosti udávají, ale jsou to teoretické hodnoty, které je potřeba brát lehce s rezervou (v praxi budou spíše lehce nižší). Praktické příklady si uveďme například na případě nejvíce rozšířené značky Sandisk:

• Sandisk Standard: patří do Class 4 a rychlost zápisu je 4,5MB/sec., rychlost čtení 7MB/sec.
• Sandisk Ultra: patří do Class 6 (20MB/sec. zápis i čtení) a do Class 10 (30MB/sec. zápis i čtení).
• Sandisk Extreme: patří do Class 10 a prodávají se 2 rychlosti:
  1. 30MB/sec. zápis i čtení,
  2. 80MB/sec. zápis i čtení.
• Sandisk Extreme Pro: patří do Class 10 a rychlost zápisu i čtení je 95MB/sec.

Jak je z výše uvedeného výčtu vidno, ve značení paměťových karet je v současnosti pěkný nepořádek. A to jsme pouze u značky Sandisk, ostatní výrobci si pojmenovávají karty samozřejmě po svém. Z toho všeho vyplývá, že (jak již bylo zmíněno) je užitečné se při nákupu řídit udávanou rychlostí v MB/sec. a brát ji lehce s rezervou.

Takže jak rychlou kartu si mám koupit?

A nyní se konečně dostáváme k té nejdůležitější otázce - potřebuji vůbec nějakou rychlou paměťovou kartu, když občas fotím krajinku a děti na dovolené, tu a tam architekturu a občas natočím video svých dětí? Ano. A to proto, že pomalá paměťová karta by vás mohla brzdit při sekvenčním focení třeba dětí a natáčení videa. A také by mohla mít na svědomí fakt, že stahování jejího obsahu do počítače se vám výrazně protáhne a budete muset déle čekat. Zároveň ale platí, že nemá smysl kupovat extra rychlou kartu, jejíž potenciál stejně nakonec nevyužijete. Proto je při výběru paměťové karty potřeba vždy zohlednit způsob jejího použití. A to už směřujeme přímo k návodu, jak rychlou kartu vybrat.

Rychlou paměťovou kartu budete potřebovat pouze tehdy, pokud:

• Používáte sekvenční snímání (tzn. rychlé snímání za sebou při jednom zmáčknutí spouště). A pokud fotíte do RAWu, tak budete potřebovat kartu ještě rychlejší, než při snímání do JPEGu. Sekvenční snímání má obvykle největší požadavky na rychlost.
• Natáčíte Full HD video (to v praxi nemá tak velké požadavky na rychlost karty).
• Máte v počítači USB3 rozhraní, používáte USB3 čtečku karet a nechcete dlouho čekat, než se obsah karty zkopíruje do počítače.

Jestliže ve vašem případě platí alespoň jedno z výše uvedeného, tak vřele doporučuji při nákupu karty věnovat pozornost i její rychlosti. Opět je to obyčejná matematika. Tak například:

• Když fotoaparát snímá rychlostí 5 snímků za sekundu a 1 fotka má průměrně 5MB, tak budete potřebovat kartu se zápisem minimálně 25MB/sec.
• Když 1 minuta Full HD videa má 400MB, tak budete potřebovat kartu se zápisem minimálně 6,6MB/sec. Jak vidíte, tak Full HD video nemá zase tak velké požadavky na rychlost karty, jak se všeobecně povídá. Daleko větší požadavky mívá sekvenční snímání (viz výše).
• Když fotoaparát snímá rychlostí 10 snímků za sekundu, 1 RAW soubor má 40MB a fotíte do RAWu, tak byste potřebovali kartu se zápisem minimálně 400MB, jenže taková karta (v roce 2013) neexistuje. Kam tím mířím?

Konkrétně k tzv. bufferu fotoaparátu, což je jakýsi mezisklad pro fotografie. Pořízené fotky totiž nejdou přímo na kartu, ale nejprve do jakéhosi meziskladu, kterému se říká buffer. Z něj poté už na kartu. Výhoda tohoto řešení tkví v tom, že buffer umí velmi rychle pojmout velké množství fotek (řádově obvykle jednotky až desítky) a zároveň je posílat dál na kartu. Takže v případě, že máte fotoaparát s opravdu rychlým snímáním, tak máte možnost chvíli toto rychlé snímání využít i při kombinaci s pomalou kartou - a až když se buffer naplní, snímání se zpomalí. To je dobré vědět, jinak to samozřejmě s výběrem paměťové karty nesouvisí.

Konkrétní doporučení

Abychom se více přiblížili praxi, uveďme si nyní praktické příklady a doporučení na konkrétní paměťové karty. Uvedeme si to na nejvíce rozšířených kartách Sandisk:

• Jen občasné focení bez natáčení videa, stačí na pár fotek z dovolené, výletu, atd: 4GB Sandisk SDHC Standard.
• Hobby focení dovolené, rodiny, občas HD video: 8GB nebo 16GB Sandisk Ultra SDHC 20MB/sec Class 6.
• Hobby focení dovolené, rodiny, občas rychlé sekvenční snímání a Full HD video: 16GB nebo 32GB Sandisk Extreme SDHC 45MB/sec Class 10.
• Pracovní použití, rychlé sekvenční snímání do RAWu (video už zde nehraje roli): 32GB nebo 64GB Sandisk Extreme PRO 95MB/sec.
• Požadavek na velkou kapacitu a rychlé stažení do počítače pomocí USB3 rozhraní: 64GB nebo 128GB Sandisk Extreme PRO 95MB/sec.

Je potřeba si uvědomit, že požadavek na rychlost karty v praxi nemá ani tak video, jako sekvenční snímání. Sekunda Full HD videa může mít např. 7MB nebo i mnohem méně, na což by stačila karta se zápisem 10MB/sec. a ještě by byla rezerva. Ale fotoaparát s rychlým sekvenčním snímáním dovede "napráskat" za sekundu třeba 8 snímků v plném rozlišení. Což je při datovém objemu jednoho snímku např. 5MB celkem 40MB/sec. A to už vyžaduje kartu s dost rychlým zápisem. Samozřejmě je ale potřeba vzít v úvahu výše zmíněný buffer a otázku, jak dlouho dovede takový fotoaparát při takové rychlosti snímat (obvykle jen krátce).

Takže souhrnně řečeno - při nákupu karty je vždy potřeba hledat, kde je největší požadavek na rychlost a kde je neužší článek v řetězci: fotoaparát-karta-čtečka-počítač. Jednoduše řečeno platí následující:

Pokud nepoužíváte často sekvenční snímání, tak vám i na Full HD video postačí karta typu Class 10. Z toho vyplývá, že rychlé paměťové karty se vyplatí jen tehdy, pokud používáte rychlé sekvenční snímání a/nebo nechcete dlouho čekat při stahování obsahu karty do počítače. Zde ale musíte hledat nejslabší článek řetězce, kterým může být třeba USB2 čtečka a USB2 slot, který v praxi neumí vyšší rychlost než zhruba 30MB/sec. Takže super rychlou 95MB/sec. kartu by při stahování fotek do počítače brzdilo USB2 rozhraní. Smysl by to mělo pouze při použití novější a výrazně rychlejší USB3 čtečky a USB3 slotu.

Překvapující závěr a shrnutí

Paměťové karty jsou značně komplikovaným tématem a lze do něj velmi snadno zabřednout. Proto již nebudu dále rozebírat napsané a raději se pokusím to shrnout do několika stručných bodů. Z tohoto článku by mělo být jasné následující:

• Požadavek na kapacitu karty lze snadno spočítat (datový objem 1 fotky * počet fotek, které se mají na kartu vejít).
• Na Full HD video nepotřebujete extra rychlou kartu, jak se obvykle říkává.
• Rychlou kartu vám může při stahování dat brzdit pomalé USB2 připojení.
• Rychlou kartu využijete na sekvenční snímání a rychlé stahování dat do počítače (USB3).