Měsíc ve fotografii a atmosférický seeing, část 1.

Také už jste zkoušeli vyfotografovat za krásné měsíční noci krajinu prosvětlenou měsíčním světlem, samotný Měsíc nebo jeho kompozici v krajině a byli jste výslednou fotografií zklamaní? Pokud se k tomuto tématu budete chtít vrátit nebo se snad chystáte k prvnímu takovému focení, může vám následující článek zodpovědět mnoho souvisejících otázek, ukázat vám čeho se máte vyvarovat a poskytnout vám řadu praktických ukázek a postupů, jak fotografie Měsíce vzniká a jaké pečlivé přípravy musejí jejímu vzniku nutně předcházet, aby se vaše noční fotografování sešlo s úspěchem.

SOUMRAK NAD VÝROVKOU
(foto č.1)
více info o vzniku panoramatu 18915 x 9822 pix

---

ZAMĚŘENÍ ČLÁNKU

V tomto pojednání o fotografování Měsíce nebudeme ani tak rozebírat čím fotografovat Měsíc, jako se spíše zaměříme na podmínky jeho focení, zejména pak na tzv. atmosférický seeing, jehož úroveň je za jistých podmínek pro zdařilý výsledek klíčová. Proto téma zní KDY Měsíc fotografovat (nežli ČÍM). K druhému jmenovanému (ČÍM), jen pár slov na okraj. Měsíc můžeme fotografovat prakticky čímkoliv. Záleží jen na naší vizi, možnostech a u tohoto žánru především na trpělivosti, odhodlání a pečlivé přípravě.

• Měsíc komponujeme jako doplněk krajiny a snímáme širším či středním objektivem.
  • buďto při soumraku, kdy obloha není zcela potemnělá a svým jasem se blíží jasu Měsíce (foto č.1)
  • nebo uprostřed noci, kdy nám Měsíc krajinu prozáří ze strany či v protisvětle (foto č.2,4)
• Měsíc portrétujeme teleobjektivy nejrůznějších ohniskových vzdáleností, které na Měsíci vykouzlí nesčetné detaily. Zde již hodně záleží na technických parametrech a ty nejsou vždy jen otázkou kvality kresby použitého objektivu. K tomu se ještě vrátíme. (foto č. 3, 9, 12)

MĚSÍČNÍ SONÁTA PRO PENGUINY (foto č.2) více info o vzniku panoramatu 5574 x 5574 pix

MĚSÍČNÍ PLÁNĚ (foto č.4) více info o vzniku panoramatu 5542 x 5542 pix

MĚSÍC, NA KRKONOŠI (1410 m. n.m.) (foto č.3) více info o vzniku fotografie

MĚSÍC 19.12.2010, 1:36, -18 °C (foto č.12) KLIKNĚTE PRO PLNÉ ROZLIŠENÍ kotouč měsíce 2200 x 2200 pix

---

POJETÍ MĚSÍCE VE FOTOGRAFII

Každé pojetí žádá své.

1. Chceme-li Měsíc zakomponovat do většího krajinného celku (při soumraku) nebo jej použít k osvitu krajiny (v noci), upřednostníme raději fázi blízkou úplňku pro jeho silný svit (foto č. 1, 2, 4, 5, 6).

2. Naopak při portrétování bychom měli volit prvou či poslední čtvrť, kdy se vyvarujeme nepěknému axiálnímu nasvícení zezadu (sluneční paprsky rovnoběžné se směrem focení). Dosáhneme tím bočního nasvícení Měsíce, kdy sluneční paprsky na přechodu mezi osvětlenou a temnou částí vymodelují reliéf a vyniknou jednotlivé krátery. Při zmíněném portrétování lze fotografovat i srpek Měsíce, kdy i v částečném protisvětle dochází již k promodelování měsíčního povrchu (foto č. 3, 12).

3. Měsíc ve své svítivější fázi využijeme i při nočních panoramatech s hvězdami. Jejich pořízení načasujeme doprostřed noci na okamžik měsíčního východu (západu). Ve chvíli, kdy je Měsíc ještě schován těsně pod obzorem, nasnímáme část panoramatu zasahující do temné oblohy bohaté na hvězdy. Poté překomponujeme na krajinu - zbylou část panoramatu. Mezitím se však Měsíc vyhoupl nad obzor a krajinu zalil zlatavým třpytem, který dodá krajině jiskru a zkrátí potřebný expoziční čas (foto č.5). V případě západu Měsíce postupujeme opačně.

LUNÁRNÍ ÚSVIT NA LUČNÍ HOŘE (foto č.5) více info o vzniku panoramatu 5623 x 5623 pix

TEMNÝ MĚSÍC (foto č.7) více info o vzniku panoramatu 5555 x 5555 pix

4. Když to nejméně čekáme, Měsíc umí i mile překvapit. Vznikne fotka mimo jakékoliv očekávání, v tomto ohledu "pano-momentka", ovšem i tak vyžadující něco přes 5 minut příprav. Byla noc a brouzdal jsem v mracích. Do úsvitu chyběla hodina a půl a já byl rád, že vidím na 10 metrů. Když jsem došel k začátku Dlouhého dolu a podíval se západním směrem, mlha ustoupila a odkryla oranžovou záři nočního Špindlerova Mlýna opírající se do nízké oblačnosti. Zaujalo mě to. Když jsem byl v polovině příprav ustavení stativu a měření záběru, rozestoupila se i horní oblačnost, čímž odkryla Měsícem prosvětlenou oblohu. Jeden by řekl, že se jedná o sluncem zbarvený úsvit na východě a o fotografii nemající nic společného s Měsícem. Zatímco opak je pravdou a jedná se o noční pohled západním směrem. Touto skulinou do krajiny proudilo namodralé měsíční světlo, jež dodalo záběru dominantní fialový přídech (foto č.6) a já si domů přivezl z pohledu post-procesu zajímavý "oříšek".



RANNÍ "ŠPIDLOVY" SVĚTLA NAD ZÁPADEM DLOUHÉHO DOLU
(foto č.6)
více info o vzniku panoramatu 8536 x 5433 pix

5. Srpek blízko měsíčního novu nabízí mnoho kreativních možností. A to v krajině (foto č.7), při osvitu noční krajiny (foto č.8) i při portrétování (foto č.9), jak si ukážeme v následujících dvou ukázkách.

Využití měsíčního srpku k částečnému osvícení a vystínování krajiny.

Srpek při noční fotografii umožní zakomponování bohatého počtu hvězd, které jsou jinak v silném měsíčním svitu na obloze "utopeny". Přitom nám Měsíc lehce prosvítí krajinu, čímž dodá jemné stíny a zvýrazní prostor (foto č.8). Slabý měsíční svit lze využít zejména v zasněžené krajině vykazující vysoké albedo, neboli, zjednodušeně, světelnou odrazivost povrchu. Ale pozor, i s pouhým srpkem velmi opatrně! Špatné načasování může celou expozici pokazit. Např. když nám Měsíc vleze do záběru a zcela změní světlené poměry oproti našemu úmyslu, a to zejména při dlouhé (souvislé) expozici. Při sekvenčním snímání dlouhé expozice existuje snadná pomoc - vyřadíme počáteční/koncové expozice (o tom ale zas jindy v některém z budoucích článků o noční fotografii).

SNĚŽNÍ TUČŇÁCI A VESMÍR
(foto č.8)
více info o vzniku fotografie ze 138 expozic

Nyní se pokusíme ozvláštnit Měsíc dalším nevšedním způsobem.

Vizi jsem dlouho nosil jen v hlavě a přemýšlel jak nápad zrealizovat. Součástí záměru (foto č.9) byla nutnost nasnímat statické hvězdy alespoň 800mm objektivem (úhel záběru 2,5°) bez použití paralaktické montáže (běžně k tomu užívané). Měsíční kotouček s tímto ohniskem zabírá přibližně pětinu fotografie (delší strana), což pro teď považujme za mezní minimum pro "portrét" Měsíce. Uvědomme si, že vedle osvětleného srpku bude velkou část Měsíce tvořit jeho neosvětlená strana. Použitím expozičního bracketingu získáme kresbu v obou částech. Okolí Měsíce bude poseto hvězdami, které naexponujeme ve stejnou noční dobu i azimut, jen v jiný den, kdy bude Měsíc ještě schován za obzorem. Hvězdy dají vyniknout neosvětlené části Měsíce, čímž vyzdvihneme temnotu a tajuplnost. Obě expozice nakonec složíme ryze technicky, a tak se vypořádáme s obtížným snímání hvězd v měsíčním protisvětle rozptýleném v atmosféře. Podrobný postup vzniku této fotografie (složené z 91 podkladových fotek), přesahuje rámec tohoto článku a bude součástí zmíněného čl. o noční fotografii. Výsledný obraz tak zachycuje něco, co lidské oko není schopno takto vnímat a působí dojmem (řečeno s nadsázkou), jakoby vznikla v temném chladu zemského orbitu. Proto jsem ji nazval "Temný pozorovatel vesmíru".

TEMNÝ POZOROVATEL VESMÍRU
(foto č.9)
více info o vzniku fotografie 800mm ohniskem z 91 expozic

PEČLIVÉ PLÁNOVÁNÍ

Pokud víme, že Měsíc je pro náš záměr ve správné fázi a chystáme se vyrazit do terénu fotografovat, měli bychom mít nejen jasnou představu kam se vydáme, ale mít i přesně promyšlený záběr. V reálu se vše odehrává velmi rychle. Čas na hledání stanoviště a promýšlení kompozice opravdu není a jakékoliv zaváhání nic neodpouští. Nejlepší je prohlédnout si místo předem (ve dne), i když připouštím, že ne vždy je to možné. Dnes naštěstí existuje mnoho pomůcek, které nám pomohou fyzický průzkum stanoviště částečně nahradit virtuálním:

• terénní mapy
• modelace reliéfu (3D mapy)
• simulace svitu Slunce/Měsíce v krajině
• letecké/satelitní snímky
• promítnutí zjištěných azimutů do map (SW mapy + jejich nástroje)
• matematika a její trigoniometrické funkce jež "propojí" jednotlivé výškové body v terénu

Občas se setkávám s lidmi, které při nočním fotografování zaskočil východ Měsíce a zkazil jim noční záběr. Když budeme východ Měsíce očekávat, můžeme expozici včas ukončit (případně ji provést jinou noc). Před podobnými akcemi bychom krom časů východu/západu Měsíce/Slunce neměli podceňovat ani časy všech tří soumraků. Znalost jejich významu a časy jejich trvání jsou pro úspěch noční fotografie více než podstatné.

Plánování však neberme dogmaticky. Vždy je prostor pro změny, pokud je vyhodnotíme jako opodstatnělé. S realizací fotografie níže (foto č.10) jsem toho dne počítal jako první. Krajinu opanovávala dokonalá inverze. Několik hodin před úsvitem jsem hleděl na inverzi podsvícenou městskými světly teplé barvy, zatímco shora, v porovnání, ji nasvicovalo chladně namodralé světlo Měsíce. Dokonalá viditelnost a já si mnul ruce spokojeností. Přesně podle představ. Cosi ale chybělo. Scéna jakoby měla jen jeden plán. Temné nebe by mělo jen pár kratičkých hvězdných drah a několikero údolí směrem ke mně se slévalo v ošklivou čerň. Podle předpovědi měla již k večeru přijít cirrovitá oblačnost, která by jistě obloze dodala další dimenzi. A večer přeci svítí lyžařská střediska, jejichž záře by jednotlivá údolí od sebe úžasně odfázovala. Bylo rozhodnuto. Čas do úsvitu jsem věnoval Měsíci (foto č.3) a vše jsem vsadil na večer (foto č.10). Čekání do příhodné 8. hodiny předsilvestrovského večera jsem si částečně zpříjemnil na Vrbatově boudě a rozpravou s jejím majitelem. Když nastal správný čas, původně plánovaná první fotografie se stala poslední a vlastně jako jedinou v tomto článku měsícem "nepolíbenou".

DVOJÍ SVĚT
(foto č.10)
více info o vzniku panoramatu 6645 x 6645 pix

SHRNUTÍ

1. Vymyslete si záběr, který chcete pořídit (s ohledem na dostupnou techniku).
2. Stanovte si vhodnou dobu, kdy celý mini-projekt zrealizovat.
3. Vytipujte si lokality, kde lze takovou fotografii pořídit.
4. Prozkoumejte stanoviště, odkud a jakým směrem budete snímat.
5. Projděte si v hlavě celý postup snímání krok za krokem.
6. Podchyťte včas případné nástrahy, aby vás nic nezaskočilo.
7. Před akcí skotrolujte techniku díl po díle, zda jste na nic nezapomněli a vše je funkční.
8. Vyražte do terénu včas a s dostatečnou rezervou (vždy se může něco přihodit).
9. Má-li být zima, dobře se oblečte. Při focení musíte mít po celou dobu pohodlí.
10. Přibalte si jídlo a tekutiny.
11. Pokud dorazíte na místo a vyšší moc nedopřeje vytoužené podmínky, nezoufjte.
    Příště nebo přespříště to vyjde.
12. Před focením nechte fototechniku přizpůsobit okolní teplotě.
13. A pamatujte, štěstí přeje připraveným.

V příští části se podrobně dozvíte o nejvážnější překážce při nočním, ale i denním krajinářském fotografování, totiž o všudypřítomném atmosférickém seeingu, který má na svědomí mnoho nevyvedených snímků, i když se zdá být v daném okamžiku vše perfektní a vy se těšíte na úžasné fotografie. Nastíníme si, jak se tomuto „fenoménu“ částečně vyhnout a nebudou chybět ani fotografie a praktická videoukázka.