Fotografujeme noční oblohu (1): Kdy a kde fotit

Astronomické léto je tu a s ním přichází sice kratší, zato však teplejší noci. Ty umožňují trávit dlouhé hodiny s fotoaparátem venku, aniž by hrozilo prochladnutí.

Proto tímto článkem začneme seriál o fotografování noční oblohy, ve kterém se naučíte fotit souhvězdí, komety, galaxie, Měsíc, planety a mnoho dalších zajímavých objektů. V dnešním prvním dílu seriálu se dozvíte, kdy a kde nejlépe noční oblohu fotit.

Fotografování noční oblohy je z velké části o tom, udělat pěknou fotku; a z velké části o tom, vyčistit si hlavu. Karel Čapek to vystihl ve své povídce Za městem: "... Kdyby se lidé v noci setkávali pod hvězdami místo pod lampou, mám za to, že by nemohli dobře mluvit o politice nebo o zatracených poměrech; pod hvězdami se lépe mluví o lásce, o zítřejším dnu a o jiných tichých a vážných věcech. Člověk se pod hvězdami může zbláznit nebo zamilovat, ale nemůže se rozčilovat. Skutečně existují tajemné astrální vlivy; hvězdy mají mocný vliv na člověka, který se na ně dívá; ale nemají jaksi vlivu na člověka, který civí na světelnou reklamu..."

Jak již bylo naznačeno ve výše uvedené citaci, focení noční oblohy není o tom vyběhnout na balkon městského bytu a během pěti minut se snažit hekticky vyfotit nějaké to souhvězdí. Fotit noční oblohu znamená strávit třeba hodinu nebo dvě kdesi za městem, kde je tma, klid a ticho. Nejde tu pouze o jakousi poetiku focení noční oblohy, ale i o kvalitu samotných fotek - a pro tu je výběr vhodného místa a času velice důležitý.

Vlevo: souhvězdí Orion | Vpravo: detailní pohled na Orion, konkrétně na mlhovinu M42 (vlevo) a Flame Nebula (NGC 2024) vpravo nahoře. Obojí focení běžnou zrcadlovkou pár kilometrů od města.

Kdy fotit noční oblohu

V tomto ohledu lze použít logický rozum - noční oblohu je nejlepší fotit tehdy, když je tma, tedy noc. Ano, je to samozřejmost a není potřeba se tím zdržovat. Jenže kdy je opravdová astronomická noc? To už je otázka docela složitější a ne každý laik na ní dokáže odpovědět. Není totiž tma, jako tma. Pokud nyní pomineme veškeré další vlivy, tak tma závisí na tom, jaká noc nastává:

• Astronomická noc. Ta tma, která by se "dala krájet", má šanci na vznik v průběhu astronomické noci. To je taková část denního cyklu, kdy Slunce zapadne 18° a více pod obzor.
• Nautická noc. V jejím průběhu zapadá Slunce alespoň 12° pod obzor.
• Občanská noc je pro pozorování a focení noční oblohy nejméně vhodná a nastává tehdy, když je Slunce pouhých 6° a víc pod obzorem.

Období letního slunovratu paradoxně nenabízí tmu astronomické noci, protože se Slunce tak hluboko pod obzor nedostane (to platí pro období zhruba 1.6-11.7.). To ale tolik nevadí, protože do hry vstupuje také Měsíc. Pokud je Měsíc viditelný na obloze, potom černá tma stejně nenastane. Je potřeba, aby byl Měsíc alespoň hodinu pod obzorem (po západu nebo před východem).

Z toho všeho vyplývá, že fotit noční oblohu má smysl, když:

1. Je Slunce alespoň 12° pod obzorem, tedy je alespoň nautická noc.
2. Je Měsíc schovaný pod obzorem (pokud zrovna není cílem fotit Měsíc samotný).

Tip: Pokud se chcete focení noční oblohy více věnovat, přijde vám vhod freeware Cartes du Ciel (i v češtině), který simuluje vzhled noční oblohy v konkrétní zeměpisné poloze a ve vybraném čase.

Kde fotit noční oblohu

Je sice pěkné zabývat se detailně jednotlivými druhy nocí a počítat množství luxů pro dosažení přesných závěrů. Jenže k čemu to je, když pravá přírodní tma (osvětlení vodorovné krajiny jen jednu tisícinu luxu) v našich zeměpisných končinách stejně málokde nastane?

Ne, že by pořád svítil na nebi Měsíc - to spíš na zemi člověk. Světelné znečištění je velký problém, který znemožňuje fotit noční oblohu z měst nebo i míst jim přilehlých. Drtivá většina pouličního osvětlení svítí nejen tam, kam má (dolů), ale i do stran a často i nahoru (typické pro lampy tvaru skleněné koule). A že toto umělé osvětlení zcela přesvítí slabé hvězdy, je logické.

Vlevo: Nevhodné lampy svítí lidem do oken i na přilehlé pole - zcela zbytečně. Vpravo: takhle to dopadne, když se fotí noční obloha z balkonu ve středně velkém městě.

Proto je ideální fotit noční oblohu v takových místech, od kterých jsou zdroje umělého osvětlení vzdálené a nížeji položené. Nejlépe z toho vychází hory a výše položená místa, daleko od větších měst (relativně dobře jsou na tom ještě oblasti na Šumavě).

Takže jestli chcete mít na fotce opravdovou noční oblohu a ne oranžové šmouhy, vypravte se někam dál za město. Nápomocná vám může být mapka světelného znečištění ČR. Pro zajímavost si můžete prohlédnout, jak je na tom Evropa a celý svět (foto převzato z www.lightpollution.it).

Pokud nemáte možnost vyjet někam dál od města, zajděte alespoň na nějaké místo mimo veřejné osvětlení. Stačí třeba na kopec nad městem - už tam bude možné nafotit noční oblohu mnohem lépe, než přímo ve městě.

Může to vypadat jako malichernost, ale výběr místa hraje daleko důležitější roli, než výběr foto techniky. S běžným digitálním kompaktem totiž můžete na horách nafotit lepší snímky noční oblohy, než s drahou zrcadlovkou ve městě.

Tip: Velmi zajímavá aplikace týkající se světelného znečištění je k vidění zde: http://www.britastro.org/dark-skies/simulator.html# . Stačí klikat myší a sledovat, co různé typy lamp veřejného osvětlení udělají s noční oblohou.

Shrnutí a závěr

Noční obloha a objekty, které se na ní promítají, jsou svým jasem tak slabé, že je potřeba k jejich zachycení ve fotoaparátu opravdová tma. Ta nastane, když je Slunce dost hluboko pod obzorem a když na nebi nesvítí Měsíc. Zároveň je nutné fotit noční oblohu zcela mimo umělé osvětlení měst a obcí. Ideální jsou vyvýšené neobydlené oblasti (např. hory).

V příštím pokračování našeho seriálu si ukážeme, jaké vybavení je pro focení noční oblohy potřeba. Dozvíte se, že fotit noční oblohu můžete i s lepším kompaktem nebo levnou zrcadlovkou.