(Fotografický) roadtrip okolo Madridu

Madrid je příjemné město, které určitě stojí za vidění, ale samo o sobě takovým tahákem jako třeba Paříž nebo Řím není. V okruhu pár hodin jízdy autem však leží spousta zajímavých lokalit, ať už se jedná o historická města, malebné vesničky nebo přírodní divy. Ideální konstelace na týdenní roadtrip.

Madrid je dobře dostupný s Ryanairem třeba z Bratislavy, let trvá dvě hodiny. Na stránkách Ryanairu jsme zrovna rezervovali auto na celou dobu pobytu – ceny začínají na pár stokorunách za den. Velká města jsou dostupná i autobusy či vlaky, už pro dvojici by to ale vyšlo dráž než malé auto (neluvě o pohodlí a flexibilitě). Většina levných půjčoven (my využili konkrétně Firefly) má docela hrozné recenze, takže základem je půjčené auto důkladně zkontrolovat a všechny vady nafotit a nechat do listu dopsat. Nebo si doplatit pojištění přímo u půjčovny.

My si pro návštěvu vybrali silně mimosezónní období konce února. Pár dní bylo pod mrakem, většinu času jasno, teploty se pohybovaly od lehkých ranních mrazíků v horách až po cca 15 °C v Madridu. Výhodou mimosezóny je menší počet turistů a levnější ceny ubytování.

Horské pláně Castilla y León

Náš plán byla jakási 1400kilometrová osmička v západo-východním směru, a prvním cílem město Segovía, ležící v regionu Castilla y León. Od Madridu jej odděluje hřeben Sierra de Guadarrama. Ikonou města je skoro 900 metrů dlouhý most akvaduktu z římských časů, sahající 28,5 metru nad náměstí Plaza Azoguejo. Jako z waltadisneyovských pohádek pak vypadá hrad Alcázar de Segovía, tyčící se na skalním ostrohu nad Río Clamores a Río Eresma. Podobně monumentální je i pozdně gotická katedrála.

Trochu blíže zasněženým horám stojí vesnička Pedraza de la Sierra, považovaná za jednu z nejromantičtějších sídel v regionu. Křivolaké kamenné uličky s domy, ze kterých dýchá středověká atmosféra i pohled na panorama vesnice s horskými hřebeny v pozadí stojí za návštěvu a pár fotek.

V místě, kde se tok řeky Duratón zařezává hluboko do skalního podloží, stojí městečko Sepúlveda. I jeho ulice mají převelice historickou atmosféru, Madriďané sem rádi jezdí na víkendový výlet kvůli gastronomickým zážitkům. Okolo řeky byl vyhlášen národní park, přírodní divy (zaklesnuté meandry v kaňonu) doplňují historické památky – kláštery a kostely odkazující na poustevníky, kteří zde kdysi žili. Na své si zde přijdou ornitologové, ve skalních stěnách hnízdí dravci v čele se supi bělohlavými. Pozorovat majestátní kroužící ptáky a poslouchat svist jejich křídel je velký zážitek.

Studenému větru prohánějícímu se po pláních pod masivem Cordillera Central vzdorují hradby Ávily. Jedná se o dva a půl kilometru dlouhý řetěz strážních věží a věžiček, na něž se nejhezčí výhled otevírá z vyhlídky Los Cuatro Postes. Nejkouzelnější je v podvečer, kdy hradby do zlata nasvítí reflektory. Ve městě samotném – rodišti svaté Terezy – určitě za návštěvu stojí mohutná opevněná románsko-gotická katedrála.

Skály a vodopády Serranía de Cuenca

Ve východní části „osmičky“ jsme začali v kraji skal a útesů pohoří Serranía de Cuenca. Jde o oblast na Španělsko nadprůměrně lesnatou, se spoustou fotogenických vodopádů a skalních útvarů, mezi nimiž vyniká „Město duchů“ Ciudad Encantada, plné bizarních skal se jmény jako Lodě, Medvědi, Milenci z Teruelu… Z vodopádů nás nejvíce zaujal Salto del Molino de San Pedro na řece Río Cabriel, kde se dá dojít za padající proudy vody.

I zde žijí supi bělohlaví, hezky pozorovat se dají z vyhlídky Mirador del Tío Cogote, ležící na hraně jedné ze skalnatých kuest nad údolím Río Juncar.

Největším městem v oblasti je Cuenca, vystavěné na skalách mezi řekami Júcar a Huécar. Zde zaujme mohutné průčelí katedrály na Plaza Mayor, a hlavně „Visuté domy“ Casas Colgadas balancující na hraně skalních útesů nad údolím Huécar.

Nejhezčí španělské město

Cesta do Albarracínu, označovaného za nejhezčí španělské město, vede pustou náhorní plošinou oblasti Sierra de Albarracín. Chudá kamenitá políčka, větrem ošlehané jehličnany, studený vichr, sem tam rozpadlé domy a opuštěné vesnice – zde se nežije snadno.

Albarracín je opravdu krásné město, jehož památky odkazují i na dobu, kdy jej ovládala berberská dynastie, která mu dala jméno. Nebýt aut, člověk by si v uličkách připadal jako přenesený v čase o pár století nazpět. Za nejhezčími pohledy na „růžové město“ je třeba vystoupat k městským hradbám.

Jen pár kilometrů od Albarracínu leží červené skály chráněné v rezervaci Pinares de Rodeno, oblast plná bizarních skal, křivolakých borovic, kolmých útesů a dalekých výhledů. Mimo jiné sem rádi jezdí horolezci za skvělými boulderovými terény.

Královská města

Po dlouhou dobu bylo sídlem španělských králů a církve Toledo, „město tří kultur“ – křesťanské, muslimské a židovské. Velkolepých katedrál je ve Španělsku plno, ale ta toledská mezi nimi vyniká. Prohlídka bohatě zdobených kaplí či uměleckých děl snadno zabere několik hodin.

Druhou dominantou Toleda je hrad Alcázar. Nejhezčí pohledy na město se naskýtají z protějšího břehu řeky Río Tajo, z vyhlídek Mirador del Valle, Cerro del Bú nebo Peña del Rey Moro.

V Madridu jsou hlavními památkami centrální katedrála a královský palác, proti Toledu ale atmosféru trochu postrádají. Na madridských pohlednicích se často objevuje také budova na počátku hlavního městského bulváru Gran Vía.

Hlavní atrakcí současné španělské metropole jsou ale bezesporu galerie: Museo del Prado s tradičním uměním, Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía s moderními díly včetně Guernica Salvádora Dalího a Museo Thyssen-Bornemisza, jednu s kdysi největších soukromých sbírek s reprezentativním průřezem od klasiky po modernu.