10 tipů pro focení noční oblohy

Dlouhé zimní noci jsou jako stvořené pro fotografování noční oblohy. Je brzy tma, a tak není potřeba ponocovat do tří do rána kvůli krásným snímkům vesmíru. V zimě je tma už v 8 večer, a tak se po focení stihneme i vyspat (což se o focení noční oblohy v létě určitě říct nedá). V tomto článku mám pro vás souhrn těch nejdůležitějších rad a tipů, které se vám budou hodit právě při focení noční oblohy v zimě.

V úvodu článku uvádím, že následující rady s hodí pro focení. Pravdou je, že se většina z nich týká i pozorování noční oblohy. A to i pouhýma očima nebo například obyčejným triedrem.

1. Jasná obloha je základ

Noční obloha se ideální fotí tehdy, když je zcela jasno. A tím myslím opravdu jasno - bez oparu, bez mlhy a jiných atmosférických projevů. Asi znáte ty zimní dny, kdy je obloha i přes den tmavě modrá. Při obzoru je minimální opar a na obloze nejsou ani ty šmouhaté mraky (cirry). To je ten ideální čas jít fotit noční oblohu, protože i v noci bude naprosto fantastická viditelnost. A to je pro focení noční oblohy naprosto zásadní.

Samozřejmě si focení nebeské klenby lze vyzkoušet i tehdy, když je na obloze nějaký ten mrak. Ale opravdu nejvíce toho zachytíme tehdy, když je obloha "jak vymetená". Jedinou výjimkou je focení Měsíce. Ten lze úspěšně fotit i tehdy, když je na obloze nějaká ta jemná oblačnost.

Tip: Jasná tmavě modrá obloha občas bývá po přechodu studené fronty.

2. Raději dál od města

Pokud chcete vidět co nejvíc (a nefotíte zrovna Měsíc), foťte ideálně dál od umělých zdrojů světla. To v praxi znamená dál od větších měst a ideálně někde ve vyšších polohách. Pokud tedy máte nedaleko města nějaký příhodný kopec, jeďte fotit raději na něj, než do nížiny. Na kopci bude vždy "průzračnější" vzduch.

A pokud máte tu možnost, foťte raději takovým směrem, kterým není nějaké větší město (nebo prostě výrazný zdroj světla jako např. nějaká ošklivá fabrika). Světelné znečištění je problém dnešní doby - světelné poutače, ale i pouliční lampy, svítí tam, kam nemají. A tak se není čemu divit, že nad každým větším městem v noci "plane oranžová záře". Takže je vždy lepší fotit takovým směrem, kde je obloha tmavší.

3. Čím fotit

Ideální je zrcadlovka / systémový kompakt se světelným nebo širokoúhlým objektivem. I s obyčejným kompaktem lze pořídit zajímavé fotky noční oblohy, ale půjde to hůř. Výhodou noční oblohy je, že můžete použít jakýkoliv objektiv a vždycky to bude zajímavé :)

• širokoúhlý objektiv: dokáže krásně zachytit celou nebeskou klenbu, zvýrazní mléčnou dráhu,...
• základní objektiv: na nejširší zoom zachytí více souhvězdí.
• pevný světelný objektiv (např. 50mm): umožní fotit jednotlivá souhvězdí a zajímavé objekty v nich (výraznější mlhoviny, galaxie a hvězdokupy,...).
• delší světelný (tele)objektiv: ideální na focení úhlově menších objektů (větší hvězdokupy, galaxie a mlhoviny),
• setový teleobjektiv: je vhodný na focení měsíce a jasných objektů v souhvězdích.

Určitě budete potřebovat pevný stativ a ideálně i dálkovou spoušť. Tu lze vcelku úspěšně nahradit samospouští.

4. Vše se točí

Je potřeba pamatovat na fakt, že Země se otáčí. A tak se zemskému pozorovateli bude nebeská klenba nad hlavou také zdánlivě otáčet. Což by nevadilo, dokud nebudeme fotit na dlouhé expozice. Sice se to na první pohled nezdá, ale už i 30s expozice může skončit hvězdami v podobě čárek. Prostě se při dlouhé expozici na fotce pohybově rozmažou. V praxi platí pravidlo, že čím delší ohnisko objektivu použijeme, tím větší riziko rozmazání hvězd nastává. Takže čím delší ohnisko, tím kratší expozici je potřeba použít. Z toho vyplývá, že s širokoúhlým objektivem si můžeme dovolit expozici třeba i 20s, zatímco u dlouhého teleobjektivu třeba jen 5s.

Tip: Zdánlivé otáčení hvězdné oblohy lze kompenzovat paralaktickou montáží a nebo doma vyrobeným paralaktickým stolkem. O tomto tématu pojednává samostatný článek Fotografujeme noční oblohu (7): jak na dlouhé expozice

5. Manuální ostření

Automatické ostření se při focení noční oblohy většinou nehodí. Většina hvězd je pro AF systém příliš slabá, a tak u mnoha fotoaparátů AF nefunguje. Řešení je ale snadné:

• předostříme (klidně i autofokusem) na nějaký velmi vzdálený objekt na obzoru (lampa, měsíc a podobně),
• přepneme na manuální ostření (MF),
• poté již fotíme s nezměněným nastavením ostření (tedy MF v nastavené poloze).

Zásadní chybou by bylo nastavit ostřící kroužek na nekonečno. Pak bychom měli fotky proostřené. A to proto, že hvězdy, které se jeví v nekonečnu, jsou opravdu o chlup blíže, než je to "papírové" nekonečno, které lze na objektivech nastavit. Ve skutečnosti je "nekonečno" na objektivech ještě dál, než je to naše běžné nekonečno (je tam rezerva). Proto se až na doraz "nekonečna" na objektivu nikdy nejde.

6. Expozice "odhadem"

Při focení noční oblohy se nelze spolehnout na vestavěný expozimetr (ve fotoaparátu). Automatika prostě vidí tmu, a tak by nastavila expozici ve většině případů příliš dlouhou.

V praxi je ideální nastavit manuální režim M s následujícími hodnotami:

• Clonové číslo co nejnižší (pokud máte extra světelný objektiv, tak je dobře jej lehce přiclonit - třeba f/1.8 objektiv na f/2.2). Díky tomu se potlačí obrazové nedostatky takového objektivu.
• Citlivost ISO takovou, aby fotky neobsahovaly příliš šumu (u kompaktů to bude ISO 400-800, u zrcadlovek třeba i ISO 1600); zde je dobré znát hranice své techniky a vědět, jaká citlivost ISO je už nepoužitelná - a držet se pod touto hranicí.
• Čas expozice bude velmi záležet na ohnisku použitého objektivu - u širokáče si můžeme dovolit třeba i 30s expozici, zatímco u 200mm teleobjektivu už to bude maximálně 10 sekund. *

* Při nastavení expozice je potřeba vzít v úvahu, co fotíme. Čím blíže Polárky, tím delší expozici si můžeme dovolit. A naopak. A to proto, že Polárka zůstává nehybně na obloze. Takže čím blíže horizontu, tím větší zdánlivý pohyb hvězdy za jednotku času vykonají.

Ptáte se - jak dlouhou expozici nastavit? Je potřeba to prostě vyzkoušet. Určitě to budou jednotky sekund a pokud máte paralaktický stolek nebo dokonce montáž, nebojte se i několika minut. To se samozřejmě netýká Měsíce, který lze s úspěchem fotit na bodové měření expozice.

Tip: Pokud jste opravdu dál od městských zdrojů světla, můžete si vyzkoušet i extra dlouhé expozice (třeba 20 minut). Pokud použijete klasický stativ, můžete tak zachytit zakulacené stopy hvězd - tzv. "star trails".

7. Raději RAW než JPG

Určitě je lepší fotit do RAWu (už jen kvůli následným úpravám). Je potřeba také počítat s tím, že pořízené fotky bude potřeba dost upravit. To jsem ale už názorně předvedl v tomto článku

8. Náhradní akumulátory

Vřele doporučuji vzít si s sebou alespoň jeden náhradní akumulátor do fotoaparátu. V zimě, zvláště pak v silném mrazu, nevydrží akumulátor tak dlouho a rychleji se vybije.

9. Mapka s červenou svítilnou

V praxi je dobré vědět, co fotíme. A to platí i pro noční oblohu. Stačí mít po ruce otočnou mapku hvězdné oblohy, díky které získáme dostatečný přehled o tom, kde se které souhvězdí a třeba i nějaká ta větší hvězdokupa nachází. Otočnou mapku seženete v každé hvězdárně, ale třeba i ve větším knihkupectví.

Na sledování mapky se hodí červená svítilna, kterou buď můžete zakoupit a nebo snadno vyrobit. Stačí červená dioda připojená přes odporový drátek na plochou 4,5V baterii. Proč červená dioda? Téměř vůbec neoslňuje, což je důležité. Lidské oči si přivykají tmě vcelku dlouho (15 minut a víc) a jedno neopatrné oslnění klasickou svítilnou stačí k tomu, abychom si museli tmě opět znovu přivykat.

10. Mějte trpělivost a dost teplého oblečení

Počítejte s tím, že na první pokus z toho nebude výstavní fotka jako z Hubbleova dalekohledu. Zkoušejte různé expozice i kompozice a výsledek se dostaví. Zásadní je ale být dál od města a fotit při zcela jasné obloze.

Také nezapomeňte na teplé oblečení, protože zejména v zimních měsících můžete snadno promrznout. Když se začnete klepat, udělejte si deset až dvacet poctivých dřepů - rozproudíte si tak krev v těle a zahřejete se. V létě může zase padnout dost silná rosa, a tak se hodí mít s sebou třeba i nepromokavou bundu.

 Jestli se o focení noční oblohy více zajímáte, doporučuji Vám také celý seriál článků, který zde již na Fotorádci vyšel:

• https://www.fotoradce.cz/fotografujeme-nocni-oblohu-1-kdy-a-kde-fotit
• https://www.fotoradce.cz/fotografujeme-nocni-oblohu-2-cim-fotit 
• https://www.fotoradce.cz/fotografujeme-nocni-oblohu-3-co-vse-lze-fotit
• https://www.fotoradce.cz/fotografujeme-nocni-oblohu-4-fotime-souhvezdi
• https://www.fotoradce.cz/fotografujeme-nocni-oblohu-5-fotime-mesic
• https://www.fotoradce.cz/fotografujeme-nocni-oblohu-6-meteory-a-druzice
• https://www.fotoradce.cz/fotografujeme-nocni-oblohu-7-jak-na-dlouhe-expozice